26. ledna 2010 v 13:52 | katulka
|
Tak vás zase po dlouhé době zdravím....ještě sedím ve škole a snažím se ignorovat tupou bolest v hlavě, kterou ještě naši milí profesoři podporují...ale jinak se mám celkem fajn. navíc jsem zjistila že stěžovat si tak nějak nemá cenu...ale asi se tomu neubráním. zase mám ten pocit, že všichni okolo mě vedou úžasnej zábavnej život. tak nejak se ptám sama sebe, kam bych to chtěla někdy dotáhnout a ted nemám na mysli jen tu školu. všichni se okolo baví jak půjdou tam a tam a s tím a s tím...a mě se ptají tak co ja se máš ty? cos dělala? a amoje odpověd zní pořád stejně jo mám se fajn a víkend byl skvělej. a navíc mě úplně vytáčí problémy se kterejma fakt nic neudělám i když se můžu kvuli nim rozkrájet... ted me tak nejak delší dobu, ne že přímo potápí, ale docela dost trápí jeden problém a čím dál víc si myslím, že čím je to dál, tím víc to už se mnou ani tak nesouvisí, teda ne úplně, a že sem si to snad vymyslela. ale to je jen jeden z mnoha a mohla bych o tom psá t hodiny a hodiny ale tohle asi nikoho nezajímá. a ted tak trochu z jiného soudku... už je to trochu dřív ale ne zase tak dávno (akorát nebyl čas to sem napsat) mě popadla ta nálada, kdy jen vzpomínáte a vymýšlíte jak by to asi vypadalo, kdybych tenkrát udělala to a to...akorát jsem z toho čím dál víc tam... tam... ano přesně tam... a to právě nechci. dost často vzpomínám na naši základku, na to co všechno jsme dělali jako malý děcka a tak...jsem vážně sentimentální... opravdu si važte přátel dokud můžete a budte rádi že máte okolo ty super lidičky co vám pomůžou. protože občas toho máte tolik že to sami opravdu nezvládnete. aaaaaa máme pololetí! náhodou sme se s kámo docela dost snažily a tak máme fakt dobrý známky, což u tý mý kámo jse docela fakt hooodně na pochvalu ptž má každej den aspon 5 kroužků, takže tak nějak moc nechápu, jak může ještě ke všemu zvládat školu. takže tě moc a moc chválím maty. mějte se jak chcete, teda snažte se aby doopravdy dobře, a zatím páčko
přesně tak, přátelé jsou pro mě ti nejdůležitejší, včera jsem se potkala se svou bývalou nejlepší kamarádkou ze základky a nějak jsme si ani neměli co říct, je to smutný, když si vzpomenu, kolik času jsme spolu vlastně strávili..