Zrovna dneska jsme s kamarádkou řešili existenční krizi, jak to moje kámo nazvala. Taky to znáte, že si jednou sednete ke svý mrtvole a šťoucháte do ní prstem a nadáváte, cos ty sakra dokázala... Poslední dobou je to hodně těžký. Blíží se nám pololetí a dneska jsme měli svého bývalého třídního. Byl docela překvapenej, co se to děje v matice. Abych vám to přiblížila, 11 lidí má čtyřku a 15 lidí trojku. Ale prostě profesorům nevysvětlíte, že chyba není na vaší straně. Teda jako matikářům. Ale je zajímavý sledovat, jak to nikdo z těch společensko vědních oborů nechápe, že jsme na tom tak bledě. Není to fér. Ale aspon nenechal nikoho propadnout, i když to není zas až tak velká útěcha, a navíc se to pololetní vysvědčení nikam nepíše. Kdyby to byl každej jinej předmět, teda mimo fyziky, tak řeknu, že se to dá jakž takž naučit. Taky by se nám hodila nějaká záchranná písemka, něco jednoduššího, ale na tu čekáme taky marně. A hádat se s nám nemá cenu. Znáte to, profesor má vždycky pravdu...
... a to to ani v učebnici nebylo
njn, znát našeho pana matikáře, tak jste rádi za cokoliv míň šílenýho